Jak postupovat při nepřevzetí věci kupujícím

V praxi často trápí eshopaře situace, kdy si zákazník nepřevezme zboží zasílané mu e-shopem. K této situaci může dojít nejen při doručování objednaného zboží, ale i například při zasílání opraveného (nebo vyměněného) zboží po reklamaci. Nepřevzetí zboží může obchodníhovi způsobit náklady například uskladněním zboží u dopravce.

Jak se mohou obchodníci bránit dle zákona?

Doručování zboží na základě kupní smlouvy upravuje v obecné rovině ustanovení § 2159 občanského zákoníku. Je důležité zmínit, že spotřebiteli vzniká povinnost zboží při jeho dodání převzít (ve smluveném termínu pro dodání zboží).  Důsledky porušení této povinnosti upravuje občanský zákoník: „Nepřevezme-li kupující věc … náleží prodávajícímu úplata za uskladnění. Neujednají-li strany její výši, platí za ujednanou výše obvyklá.“

Pokud tedy kupující zboží nepřevezme, vzniká prodávajícímu právo na úhradu úplaty za uskladnění zboží v předem smluvené výši. Výši této úplaty za uskladnění je tak možné se spotřebitelem dohodnout kupříkladu v rámci obchodních podmínek (ideálně v rozumné výši).

Právo prodávajícího na úhradu úplaty za uskladnění zboží nemělo zaniknout ani v případě následného odstoupení od kupní smlouvy spotřebitelem. Situace tedy může být pro obchodníky příznivá zejména v těch případech, kdy zboží bylo zákazníkem uhrazeno předem, neboť právo na úplatu za uskladnění by mělo být možné započíst vůči právu spotřebitele na vrácení kupní ceny zboží. Na druhou stranu, pokud je cena zboží hrazena prostřednictvím dobírky, nemá obchodník ve své dispozici finanční prostředky zákazníka (a musel by svou pohledávku případně vymáhat, pokud by nebyla spotřebitelem uhrazena dobrovolně). V každém případě je však alespoň možné existenci takové pohledávky obchodníka (za uskladnění zboží) využít v rámci komunikace s těmi zákazníky, kteří si zboží nepřebírají.